O.Šilhánek - Štígro.cz

Nehledejte cestu ke štěstí - jděte cestou štěstí!

Upozornění:

Tento web používá cookies pro zajištění funkčnosti webu. Pokud s jejich použitím nesouhlasíte, můžete jejich použití vypnout v nastavení Vašeho prohlížeče.

 

Všichni víme, že standardní hodina trvá 45 minut. Samozřejmě, že myslím vyučovací hodinu ve škole. 45 minut - to je vědecky potvrzená doba, jíž je člověk schopen cíleného soustředění. Právě tolik času má k dispozici vyučující k tomu, aby provedl veškeré administrativní práce, vyložil probíranou látku a zopakoval minulé. Někdy se dokonce odváží k něčemu tak nepopulárnímu, čímž je zkoušení nebohých žáků či studentů, v nejhorším případě písemná práce. Nějak tak probíhá normální hodina na většině škol...

Tento zaběhlý stereotyp občas naruší náhodně se vyskytující suplované hodiny. Z nich mají žáci radost, přesto by je raději zrušili a šli domů. Nemůžeme zapomenout na různé ukázky k výuce. Třeba zkoušku, je-li v chemické reakci přítomen vodík. Dále různá, na pružinách z dob dávno minulých, směšně poskakující závaží a podobně. Úplným extrémem je demonstrace prostorových nábojů pomocí Van de Graafova generátoru. Tato ukázka je velmi oblíbená. Často dobrotivý student za nepřítomnosti učitele vygeneruje na přístroji náboj, který je pro pedagoga velikým překvapením v okamžiku, kdy se aparátu dotkne, případně jej uchopí. Má z toho sám radost, což lze vyčíst z jeho tváře, přestože se svoje rozpoložení snaží zákeřně leč marně, zakrýt stojícími vlasy. Odpočinkových hodin s videoprojekcí nebo přednáškou je také poskromnu.

Jiná situace nastane, má-li do tohoto vzdělávacího ústavu přijít inspekce. To se začnou dít věci! Již měsíc před plánovaným příjezdem inspektorů ředitel povzbuzuje třídní učitele, aby "motivovali" své žáky při organizaci nástěnky. Ohánějí se při tom vědecky nepodloženými argumenty, že nástěnka má být především odborná. A měla by informovat v souvislosti se studijním oborem. Ne vše ovšem vyhovuje přísným kritériím učitelů. Nevím proč, ale obrázky koláčků na strojařské škole neobstojí, přestože jsou podepřeny argumentrem, že se jedná o velmi zajímavý tvar. Také hodiny, přesně odměřující čas konce hodiny a odchodu domů, neměly ten správný úspěch. Potom skupince vybraných žáků nezbývá nic jiného, než předělat nástěnku. Tento obdélník, sotva držící na stěně, žáky opravdu nezajímá. Obzvláště poté, co musí odstranit plakáty dokonalého formátu A3 s obrázky spoře oděných, dle učitelek hanbatých (takovou postavu si vždy přály), dívek. Uvědomte si, že jejich úsměv je tím jediným, co prozáří šeď omšelé třídy! Nástěnku lze samozřejmě použít i jako terč pro šipky. Bohužel vedením školy zakázaná zábava. Stejně jako pokr, mariáš a ve třídách s dívkami oblíbená "flaška".

V průběhu měsíce se také uklízí na všech pracovištích. Myjí se okna a prosklená dvířka skříněk, ukrývající dávno již k výuce nepoužívané exponáty. Veškeré vybavení dílen se také čistí a opravuje, neboť vše musí zářit čistotou a bezpečně fungovat. I samotnou školní budovu čekají drobné úpravy. Postupně se na chodbách objevují malé plánky jednotlivých pater, kdyby snad inspektoři nedostatečně zabloudili. Tyto naprosto nepoužitelné mapky jsou kolektivním dílem vedení školy. Jejich strategická hodnota spočívá v tom, že bloudící inspekce nebude mít možnost podrobně prozkoumat účetnictví školy. Zástupce ředitele vymyslel dokonalý plán, jak obejít nedostatek peněz na údržbu školní budovy a jejích prostor. V jedné třídě se umyjí lavice a natře spodek tabule, druhá třída vyhraje nový nátěr celé tabule, v jiné školník natře okenní rámy. V několika učebnách budou vyměněna svítidla, jinde bude vymalováno, alespoň jedna stěna. Z toho komise uvidí, že škola má funkční okna, svítidla, dveře a zařízení vůbec, vymalované a čistotou zářící vyzdobené učebny i krásné čisté tabule. Týden před nájezdem inspektorů třídní učitelé opět předčítají školní řád a poučují žáky, jak se chovat nejen před komisí. Speciálně opakují pasáže o zákazu nošení zbraní, munice, výbušnin a zakládání ohně, ukázněnosti a příchodech do školy. Stejně nikdo nechápe, proč není povoleno používat zakázané učební pomůcky. Stejně všichni používají různé taháky. Opět se na počítačích likvidují hry, jejichž existence je v rozporu s dříve uvedenou listinou. Už jen doplnit křídy a je připraveno.

A potom to přijde. Do školy se nastěhuje neurčitý počet inspektorů a inspektorek. Nervozita školních zaměstnanců stoupne na maximum, vždyť pro změnu budou zkoušeni především oni. A žactvo se baví. V prostorách školy se najednou pohybují zvláštní lidé, zkoumajíce vše v dohledu. O všem si do svých desek zapisují poznámky, případně zakreslují malé mapky. To víte, vždy je lepší vědět, kde se právě nacházíte. Zvlášť tehdy, jste li ztraceni... Také intenzita hluku v tomto období poněkud poklesne. Kontrola vyučovací hodiny je velmi zajímavým úkazem. Zároveň s vyučujícím do třídy vstoupí inspektor. Oba dva pozdraví žáky ve třídě, oznámí hospitaci a kontrolor se usadí na volném místě, co nejvíce vzadu. Z vyučujícího se stane úředník, aby mohl provést zápis do třídní knihy a zapsat chybějící žáky. Nebyla-li třídní kniha ovšem z nějakého důvodu prohlášena za nezvěstnou. Poté zkontroluje, zda údaje o čísle hodiny na tabuli odpovídají záznamům v knize. Rovněž požaduje aktuální datum i současný rok. Jestliže třídní služba (tento čestný titul je propůjčen vybraným žákům) neuvede správné hodnoty, je učitelem tvrdě potrestána. To víte, úředníci. Nervózní učitel svým žákům prozradí, jakou látku bude probírat, zopakuje obsah minulé hodiny a začne zkoušet. My, téměř geniální jedinci, jsme to vyřešili po svém. Je to sice kus sebezapření, maskovat se mezi průměrem, ale teď jsme s učiteli domluveni. Bude zkoušet naše nejlepší spolužáky. V posledních maximálně dvaceti minutách nastane čas na informace, které nám na začátku slíbil. Samozřejmě je musí patřičně shrnout a oznámit nám téma další hodiny. Protože už zvoní, učitel ukončí hodinu a společně s inspektorem se s námi rozloučí. Inspektor poděkuje, pochválí třídu, že byla tichá, klidná, pozorná. no prostě lepší, než ta minulá. Naprosto vyčerpaný učitel, obvykle na pokraji nervového zhroucení, odchází do kabinetu na kávu. Chudák. Myslí si, že mu pomůže. Je vidět, že naprostý klid a pozornost ve třídě při výkladu mu nedělají dobře. Příště ho vyléčíme.

Když inspekce odjede, začíná se vše vracet do zaběhlých kolejí. Výzdoba mizí, tabule šedne, hluk roste a na ostatní vybavení sedá prach. I zapovězené hry se pomalu vracejí na školní počítače. Bez přítomnosti inspektora je i více času na výklad. Také učitelé jsou opět normální. Lépe řečeno ve stejném stavu jako před informací o inspekci. Opět se věnují spisovatelské činnosti a pokračují na svých bestselerech. Zároveň na ně sepisují i vlastní recenze - nikdo je lépe nepochválí. Na mnoha školách jsou i profesoři, o nichž nikdo neví, kdy do práce přicházejí a následně z ní odcházejí domů. To se pak mnozí velice diví, proč je kolem půlnoci vyvádí policejní zásahová jednotka. Takových zajímavých osobností je ve školách více.

Ředitelé škol chtějí mít kulturně vzdělané studenty. Proto se pravidelně, neboli jednou v roce, koná hromadná návštěva divadla, případně kina. Slibované hodiny civilní ochrany jsou ve hvězdách. Nás žáky by tyto informace velice zajímaly. Na naší škole se jednu krásnou, sluncem prozářenou, středu koná pravidelné požární cvičení. To se všichni ze školy projdou velkým obloukem od školy před školu. Mezitím přijedou složky IZS a zachrání naši milovanou budovu. Na tyto 'akce' se žáci velice těší, ale o nich si povíme zase někdy příště ;)